Kyselost organismu

PROČ JE KYSELOST ORGANISMU TAK NEBEZPEČNÁ

Náš organismus je velice složitý komplex, ve kterém neustále probíhá veliké množství nejrůznějších biochemických procesů. Aby všechny tyto procesy probíhaly tak jak mají, je důležité jim poskytnout optimální podmínky.

Je obecně platným faktem, že naše tělo lépe funguje, pokud je jeho prostředí lehce zásadité. Přesto většina lidské populace (asi 90%) trpí acidózou – překyselením organismu.

 

Pokud je pH příliš kyselé, buňky začnou odumírat vlastním toxickým odpadem a jeho kyselostí.

 

Kyselost organismuVšechny chemické procesy v těle mají mít ideální pH. Krev by měla mít pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je proto zaměřena na udržení pH krve i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“.

V zájmu udržení zásaditého prostředí krve si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“. Například minerální látky odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí (například vápník z kostí, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík – určený pro nervovou soustavu,….), aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla. Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A objevují se zdravotní problémy, orgány v těle začínají nedokonale pracovat.

V kyselém prostředí se navíc velmi dobře daří různým mikroorganismům (bakterie, plísně, kvasinky), které zatěžují organismus kyselými toxickými odpadními látkami a také rakovinovým buňkám.

Překyselení organismu pociťujeme v sedmi fázích:

  1. Ztráta energie,
  2. Přecitlivělost a podrážděnost,
  3. Zahlenění a zácpa,
  4. Záněty a zápaly,
  5. Ztuhnutí měkkých tkání (např. bolesti svalů, kornatění cév),
  6. Tvoření vředů,
  7. Degenerace (diabetes, nemoci srdce, infrkt, mrtvice, rakovina).

Příčiny okyselení organismu.

A – Naše strava:

Naši předkové kdysi konzumovali pouze organické potraviny. Anorganické chemikálie, které jsou pro naše tělo neznámé, se poprvé objevily přibližně před padesáti lety a jejich množství neustále stoupá. Dnes je v naší potravě stále více a více přídavných látek: konzervační látky, přípravky na zlepšení chuti, barviva a zahušťovadla, která jsou levná, ale neznáme jejich dlouhodobý účinek. Tyto chemikálie se neustále usazují v těle těch, kteří je konzumují a jejich akumulace snižuje fungování a účinnost buněčného metabolismu a tím imunitního systému.

Dále je třeba si uvědomit, že naše tělo si některé kyseliny vytváří samo a mnoho jich přijímá nevhodnou stravou. Avšak zásadité látky neumí tělo vytvořit, je nuceno je přijímat pouze v potravě. Proto je převaha kyselin u člověka pravděpodobnější než převaha zásad. Normálně stravující se člověk v dnešní době dostává do svého těla jen 40% minerálů a stopových prvků, které by jeho organismus potřeboval. Je zřejmé, že tento nedostatek neumožňuje tělu zbavit se kyselosti – nemá čím.

Navíc většina potravin, které běžně konzumujeme, je okyselující:

(v pořadí od těch nejvíce okyselujících k těm méně)

  • vepřové a telecí maso, tmavá rýže, králík, mořští raci, ústřice, hovězí maso, uzeniny, soft drinks,
  • ryby, jiné maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý a uležený sýr, krocan, kuře,
  • oves, černý čaj, perlivé nápoje,
  • chléb, margarín, vlašské, burské a kešu ořechy, další obilniny, těstoviny, bílá rýže,
  • pitná voda při spodní hranici normy (norma je 6,5 – 9,5 pH) nebo pod ní,
  • tvaroh a čerstvý měkký sýr, kokosový ořech, mandle, máslo, smetana,
  • syrovátka, kravské a kozí mléko, fazole, čočka, víno, káva, pi

B – Vliv vnějšího prostředí:

  • špatné životní prostředí – smog, „kyselé prostředí“,
  • porušení iontové rovnováhy (přebytek kladných iontů například od elektrospotřebičů),
  • velké množství elektrosmogu (elektrotechnika, vysílače,….),
  • pobyt v dráždivé zóně.

C – Vliv změny životního stylu:

  • nárůst stresových faktorů, strach v různých formách (o práci, bydlení,….),
  • špatný styl konzumace potravin (spěch, hltání = málo žvýkání, tedy horší trávení),
  • kouření, zvýšená konzumace alkoholu,
  • velká a dlouhotrvající námaha bez odpočinku (přepracování, syndrom „chronické únavy“).

A co s tím? To se vám snažíme ukázat v jiných částech našich stránek.

Především je důležité provést zjištění stavu prostředí, v kterém žijeme, pracujeme a odpočíváme. A podle stavu tohoto prostředí provést jeho harmonizaci k lidskému organismu

(viz. část geopatogenní zóny).

A dále je třeba provést vnitřní harmonizaci našeho organismu. To znamená především dodat do těla dostatečné množství záporně nabitých částic a magnetismu (viz. část plazmová terapie a magnetoterapie).

Sdílet