Záření kolem nás
K této problematice jsme si dovolili využít úvod knihy Zdravé bydlení 2.díl – praktické rady a návody pro zdravé bydlení. Citujeme:
Nová hra na schovávanou? Tato otázka nás napadne, když si přečteme obrovitý reklamní nápis: „Před našim signálem se nikdo neschová!“, dole zakončený vysvětlující poznámkou „ideální pokrytí“ a firemním názvem známé telekomunikační společnosti. Její konkurenční společnosti nás zase ujišťují, že o jejich signál se můžeme opřít všude. Tak dávají všem názorně na vědomí potěšitelnou zprávu, že po její dokonale rozvětvené mobilní síti se dovoláte všude a odevšad. Jinými slovy řečeno, elektromagnetická pole, přenášející jejich signály, jsou všudypřítomná, takže se před nimi nikdo a nikde prakticky nemůže ukrýt, pokud by nechtěl přebývat ve Farradayově odstiňující kleci.
Proč bychom se taky měli před těmito velmi slabými poli schovávat, když jsou podle našich přísných předpisů lidem neškodná a podle názoru odborníků nemohou nikomu ublížit. Toto je však jen část pravdy. Hygienické orgány svá vyjádření podávají jen pro jednotlivé vysílače a přenosové sítě. Nikdo se pak již příliš nezabývá tím, že takových různých signálů je od celé řady zdrojů příliš mnoho. Některé z nich pocházejí z výkonných magnetronů navigačních systémů letadel a radarů daleko překračujících povolené hodnoty. I když při sumarizaci zatížení neplatí zde v plné šíři známá zásada, 100 x nic umořilo osla, tak z těchto zdánlivě nepatrných a neškodných elektromagnetických polí při jejich vzájemném překřižování a při jejich interakci dochází k jejich kruhové polarizaci a ke vzniku různých vírových struktur, které ve většině případů působí na živé organismy rušivě. Přímo nad hlavy nic netušících obyvatel, na střechy domů, jsou bez jejich vědomí umisťovány výkonné vysílače pro přenos signálu různých telekomunikačních zařízení, často bez důsledného zabezpečení proti pronikání elektromagnetického záření do domu, o okolních domech nemluvě.
Ani budoucnost není nijak růžová, neboť již skončil úspěšný vývoj přenosových systémů, které budou umístěny v jednotlivých budovách a sídlištních okrscích, které nám umožní bezdrátový příjem internetu a televize. Mimo to se dnes lidé ve své bezprostřední blízkosti obklopují nejrůznějšími předměty počítačové a zábavní elektroniky, které do svého okolí také vysílají zdánlivě slabá a neškodná elektromagnetická záření. Když se však tato pole setkávají navíc ještě s elektromagnetickými poli geofyzikálního původu, způsobí první zdravotní potíže. Dostaví se bolesti hlavy, kloubů, únava a předrážděnost. Jiní v přetopeném pokoji při sezení u počítače nebo u televizoru pociťují chlad a proudění mrazivého průvanu.
V padesátých letech minulého století vznikl v technicky vyspělých státech obor nazývaný stavební biologie, který tyto problémy řeší moderními technickými prostředky tak, aby při dlouhodobém působení těchto neviditelných biologicky dráždivých polí nedocházelo k vážnějšímu oslabení anebo dokonce poškození živého organismu. Tedy zcela opačně, než by si přáli někteří příliš radikální ekologové, označovaní též někdy jako ekoteroristé, hlasitě vykřikující různá silácká, ale nedomyšlená hesla: „Zrušte mobily, počítače a televizory. Choďte telefonovat do telefonních budek a pořiďte si pevné linky. Nahraďte počítače ekologickými ručními počítačkami a večer namísto na televizi se dívejte raději z okna. Vyvarujete se tak ozařování elektromagnetickým zářením, vydávaným těmito přístroji!“Život dnešního člověka bez používání těchto moderních zařízení je již nepředstavitelný a zřeknutí se ho by znamenalo vrátit civilizační pokrok zpět o 50 let se všemi důsledky.
Přední německý vědec v tomto oboru, profesor Edhard, k této závažné problematice řekl:“Musíme-li s elektrotechnikou žít, pak ještě na ni nemusíme umírat.“ A tak jeho následovníci, zejména fyzik prof. Konstantin Meyl, se již po řadu let zabývají studiem vzniku víru elektrického pole, jehož působení a evoluci lze přirovnat ke vzniku a působení ničivého tornáda, a navrhují účinná opatření a řešení na ochranu živých organismů, včetně člověka. Takže tam se již nemusí lidé před elektromagnetickými poli snažit někde schovat nebo strkat hlavu do písku jako pštros. Protože tyto nové názory k nám pronikají jen velmi pomalu a většina odborníků se více zabývá otázkami elektromagnetické kompatibility, vzájemné snášenlivosti různých elektropřístrojů a zařízení mezi sebou, než jejich vlivem na živé organismy. A když již, tak jen tepelným působením elektromagnetického záření, které je obvykle tak málo zatěžující, že není bráno v úvahu. Tak až na malé výjimky probíhá u nás i v některých dalších státech s naprostým nezájmem a ignorací dosud největší neřízený masový pokus v historii lidstva, jehož důsledky mohou být nedozírné. Je to živelně probíhající pokus s vlivem neustále se zvyšujícího zatěžování živých organismů elektromagnetickým zářením, jehož úroveň se neustále zvyšuje s přibývajícím používáním nových zařízení, jej vyzařujících. V tomto směru se máme skutečně na co těšit. Do skupin domů budou instalovány přenosové systémy, umožňující přenos internetu i televizních programů přímo do vašeho mobilního přijímače. Na důsledky se můžeme podívat již dnes kolem sebe, kdy se zvětšuje počet neplodných mužů, na našich polích a zahradách elektromagnetickým zářením oslabené rostliny jsou napadány houbovitými baktériemi a virovými chorobami, že i nákladné chemické ošetření již nepostačí. Dokonce i po omezení těžkého průmyslu a po odsiřování kouře z tepelných elektráren, kdy se podstatně snížilo zatížení přírody exhalacemi, na horách vymírají na houbové a virové choroby i nově vytvářené lesní porosty. Německý inženýr Vorktold toto dává po řadu let do souvislosti se zátěží elektromagnetickými poli od stále se rozšiřujících telekomunikačních a navigačních systémů.
/ ZDRAVÉ BYDLENÍ – 2.díl – Praktické rady a návody pro zdravé bydlení, autoři V.Žert, J.Stockmann., A.Sándor, nakladatelství FONTÁNA, 2003, str.5 – 7/.
Již dlouho lidé přemýšleli o povaze radiestetických polí. Dříve si proutkaři z konce 17.století dávali výchylku svého proutku do souvislosti s určitým druhem kouřovitého vyzařování. Trvalo však až do dnešních dnů, než se tato mystická emanace mohla jednoznačně identifikovat jako elektromagnetické vlny (EMV) nebo magnetohydrodynamické vlny (MHV).
/ RADIESTEZIE, autor Christof Rohrbach, nakladatelství Poznání, 2006, str.21/.
Náš životní prostor je naplněn množstvím elektromagnetických vln. Podstatná část těchto paprsků pochází z vesmíru. Dle již citované knihy je možno provést toto následující základní rozdělení:
- Mřížkovité dráždivé zóny
- Dráždivé zóny, které nemají podobu mřížky
- rušivé zóny vodních žil
- rušivé zóny způsobené zlomy a jinými nerovnostmi
- různé přirozené dráždivé zóny
- dráždivé zóny způsobené technikou
- Tabulka srovnání vlastností důležitých dráždivých zón