Objektivní přístrojová verifikace GPZ
Jeden z velkých problémů, na který narazil každý člověk při setkání s GPZ a to již jako radiestét nebo člověk, u kterého byly zóny zjišťovány, je absence přístroje. Z hlediska našeho technického vnímání světa věříme čemukoliv, co je nějaká krabička s ukazatelem. A to je právě hlavní problém objektivní verifikace GPZ. V již uvedené literatuře o tom autoři píší toto: (cituji) Ale vraťme se k mravencům. Zahradní mravenci se obvykle nespokojí s potravou, kterou jim poskytuje zahrada, ale vydají se za cukrem do našich spíží i vysoko po fasádě paneláku, rafinovaně přitom využívají pro orientaci již zmiňované elektromagnetické pruhy, vytvořené přirozeným nebo i technickým způsobem. Vypuzení mravenců z bytu, zvláště ze spíže, není právě jednoduchou a bezpečnou záležitostí, neboť v blízkosti potravin a dětí je nutné klást jedovatý insekticid. Mnohem bezpečnější způsob vymysleli francouzští radiestéti, kteří mravencům do cesty svisle umístili drátěnou oscilační smyčku ve tvaru řeckého písmene alfa, která funguje jako laděný oscilační obvod napájený elektromagnetickými poli z vnějšího prostředí, do kterého zpětně vysílá zcela jiné elektromagnetické vlny s jinou frekvencí. To pak způsobuje dezorientaci mravenců, kteří se zmateně rozptýlení pohybují v okolí smyčky a vrací se zpět do mraveniště a pokoušejí se najít jinou značenou cestu k potravě.
Po odstranění kompenzátoru se mravenci vraceli na původní, zřejmě ekonomičtější, stezku. Pokud bychom chtěli zjišťovat a přesně změřit parametry elektromagnetických polí, podle kterých se mravenci orientují, s použitím nejmodernější měřící techniky, tak by to dnes, v době silného zamoření životního prostředí elektromagnetickým smogem technického původu, byla velmi obtížná záležitost. Jedná se vesměs o velmi slabá, těžce běžnou přístrojovou technikou reprodukovatelně detekovatelná elektromagnetická pole, a to nejen v oblasti Hertzových vln, ale i v oblasti Teslových vln, pro které stále nejsou k dispozici vhodné měřící přístroje, ačkoliv před 100 lety je Tesla běžně vyráběl a používal.
Zde právě spočívá jádro problematiky objektivní přístrojové verifikace všech fyzikálních komponentů, podílejících se přímo na vzniku GPZ. Pohlédneme-li zpět do historie zkoumání fyzikální povahy přirozených polí tvořících GPZ, tak zjistíme, že to vždy byla přesně ta pole, která v dané době byla právě předmětem zájmu fyziků. Zpočátku to byl tajemný magnetismus, pak radioaktivní záření, zvláštní technicky nedefinovatelné „zemní záření“ nebo „vodní záření“, „elektrická pole“ apod.
Stručně řečeno, je to všechno možné, co se běžně v našem fyzikálním prostředí vyskytuje a je většinou i přímo nad GPZ v hodnotách ležících pod přípustnými zatíženími člověka, stanovených přísnými moderními hygienickými předpisy, podle kterých je neškodné. Tedy v čem vlastně spočívají biologicky dráždivé účinky uvedených velmi slabých, prakticky jen obtížně měřitelných, fyzikálních polí? Lze taková nebezpečná místa fyzikálním měřením objektivně prokázat? Nejedná se jen o placebo efekt vyvolaný zastrašováním lidí zhoubným působením GPZ?
Uspokojivé a vysvětlující odpovědi na tyto závažné otázky dnes již existují. Pro správné pochopení je nutné je však správně zasadit do příslušných vztahů ke známým i k nově poznaným přírodním zákonitostem. Jinak bychom museli věřit na „existenci draka“. Přiznám, že z vlastní zkušenosti vím, že je velmi obtížné dnešnímu člověku pomáhat najít klíč k tomuto poznání čisté pravdy v této oblasti zasažené diletantstvím šarlatánských "psychotroniků" na jedné straně a straně druhé demagogií ideologů.
Čistou pravdu, tak jako čistou vodu, musíme získat nejlépe přímo u pramene a ne v široké špinavé řece, znečištěné bahnitým nánosem špatných informací. Dostat se však proti proudu této řeky až k prameni s čistou vodou vyžaduje určité úsilí a odvahu, že se v té špinavé vodě neutopíme. V případě GPZ a jejich biologických účinků skutečně musíme pro klíč poznání jít až ku prameni a nejprve se seznámit s učením a původními, nepřekroucenými zákony dialektiky přírody podle starých čínských a taoistických škol.(konec citátu)/viz.ZDRAVÉ BYDLENÍ, I.díl, autoři V.Žert, J.Stockmann., O.Juryšek, A.Sándor, vydalo nakladatelství Fontána roku 2000, str.12-14/.
Dále autoři pokračují: (cituji) Podívejme se třeba na to, jak tyto staré školy vysvětlují výše uvedený zákon neustálého boje dvou protikladných tendencí Jin-Jang, které při klasickém fyzikálním pojetí by bylo možné chápat jako dva různě nabité, ale stejně velké elektrické náboje, které mají snahu se vzájemně přitáhnout a po vybití i zrušit, tj. jako takové zaniknout a přeměnit se ve zcela jinou formu energie – většinou teplo.
Dvě protikladné tendence Jin-Jang se vzájemně chovají zcela jinak. Dobrý zdravotní a bioenergetický stav živých orgánů je založen na jejich vzájemném vyvážení, dosažení harmonického vztahu.
Tedy nejedná se o boj kdo z koho, ale o neustálou snahu o udržení určitého stavu vzájemné rovnováhy. Nemoc se pak projevuje narušením této rovnováhy. Proto všechny léčebné a jogínské praktiky jsou založeny na docilování této bioenergetické vyváženosti. Velmi důležitým faktorem, narušujícím tyto bioenergetické poměry ve zdravém organismu, jsou různé fyzikální vlivy z vnějšího prostředí člověka, působící na něj zvláště při změnách povětrnosti, jejichž působení se zesiluje v určitých geofyzikálních podmínkách.(konec citátu) /viz.ZDRAVÉ BYDLENÍ, 1.díl, autoři V.Žert, J.Stockmann., O.Juryšek, A.Sándor, vydalo nakladatelství Fontána roku 2000, str.14/.